Ve zdraví vyhraj – Drsná Maria Lombardi zpovídala jezdeckou legendu, Karla Lopraise.

Děkujeme Ti za sdílení
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email

S Karlem jsme se potkali na dakarské tiskové konferenci v olomouckém showroomu značky Mercedes a to by nebylo, abych si s Karlem opět nepopovídala. Ještě v nás doznívala euforie a štěstí z pátého místa Aleše Lopraise. Jablko nepadlo daleko od rodinného stromu, a Aleš se vrátil ve zdraví domů z jednoho z těch nejtěžších, z Dakaru 2019 s celkem nejlepším umístěním mezi českými kamiony. Karel jako čestný host se silným charismatem a již tradičně ženami stále obklopen a obletován, i přesto jsem si našla chvilku na slovíčko s legendou českého rally sportu.

M: Karle, jak jste prožíval s Alešem letošní Dakar? Jaký moment byl pro Vás nejradostnější?

KL: Nejradostnější moment byl, když dojel do cíle. Vím z vlastní zkušenosti, že cíl pro posádku končí až s odevzdáním posledního jízdního výkazu, to už jsme si několikrát zažili. Aleš to dotáhl na to výborné umístění, i přes ty problémy, které měl, odvedl vynikající závod.

M: Fandili jsme mu všichni, podporu měl obrovskou.

KL: To měl.

M: Máme velkou radost. Karle, vybavíte si moment, kdy jste měl nervy více napjatější?

KL: Nervy jsou od začátku, od startu, protože informace než se k nám dostanou, tak to někdy trvá a někde třeba stojí a nevíme proč nebo se nepohybuje auto, čili je tam nějaká závada, takže ty nervy jsou tady vždycky velké a také očekávání jak to dopadne.

M: Karle, na základě Vaší zkušenosti dokážete dobře odhadnout, co v těchto chvílích probíhá.

KL: Přesně tak, jsou to samozřejmě situace, které zažívali v těch vysokých dunách. Já jsem ani takové duny nezažil, co oni tam letos jeli. Je ale vidět, že Aleš se naučil a dovedl si s tím poradit.

M: Určitě je na místě Vaše hrdost, kterou z Vás cítím.

KL: Ano. Je to teď samozřejmě na Alešovi, protože Aleš se tam pohybuje hodně dlouho. Začínal „od píky“, kdy začínal se mnou jako navigátor a před tím ještě jezdil po Africe a sledoval to, kde se dalo, takže informace a zkušenosti sbíral a dokázal je zúročit.

M: Karle, prozradíte nám ještě jakou radu jste mu dal, když začínal? A jakou radu byste mu dal teď, poradil byste mu něco jiného?

KL: Když začínal, tak sedl ke mně jako navigátor, tak se učil a poznal se mnou spoustu věcí, jak se v těžkém terénu jezdí, ale radit mu na dálku to nejde. Každá ta situace se prožívá v té kabině v těch třech lidech, kteří tam sedí. Oni si musí poradit a sami se rozhodnout. Není možné jim nějak radit, na co si dát pozor, to už je na nich, aby si to rozhodli a je vidět, že to rozhodnutí bylo vždycky správné.

M: Mám na mysli takovou radu spíš do života, takové moudro, které máte Karle vy sám. Moto, kterým se řídíte.

KL: Když jsem jezdíval, tak vždycky můj brácha Milan říkal „ve zdraví vyhraj“. Já to Alešovi přeji také. Zatím se to nepodařilo, ale věřím, že to přijde.

M: To se dá skutečně aplikovat na každou situaci, se kterou se člověk v životě utká.

KL: Přesně tak.

M: Přeji Vám Karle hodně zdraví, všechno ve zdraví vyhrajte a děkuji Vám za rozhovor.

A dav se opět kolem Karla semknul. Je to monsieur Dakar.

 

 

 

Napsat komentář